Na skladové kartě nesedí hodnota v korunách s množstvím v měrných jednotkách. Typicky jde o nulový zůstatek MJ při nenulové hodnotě v Kč, nebo o průměrnou cenu, která se do výdejky doplní ve špatné výši. Tento článek shrnuje nejčastější příčiny a postup opravy.

Než začnete opravovat, určete si podle projevu, o kterou příčinu jde:

Čas od času se setkáváme s případy, kdy uživatelé vytvářejí příjemky se záporným množstvím ručně. Ruční tvorba takové příjemky způsobí pravděpodobně nesprávnost hodnoty skladové zásoby.

Příjemka se záporným množstvím totiž oproti příjemce s kladným množstvím zajistí vyskladnění položky. Pokud v takovém případě není použita správná cena dle metody oceňování zásob, bude výsledkem nesprávná hodnota na skladové kartě.

Obvykle se takto uživatelé snaží postupovat ve chvíli, kdy zboží bylo naskladněno chybně. Příjemkou se záporným množstvím o stejné ceně je snaha napravit stav a tedy zboží se stejnou cenou i vyskladnit. Nemusí se však jednat o správný postup - ve chvíli, kdy je na skladové kartě i dřívější zásoba, jedná se pravděpodobně o chybnou cenu.

Ve všech případech opravu skladu, kdy je žádoucí něco vyskladnit, provádějte formou výdejky. Nejlepším nástrojem pro opravu skladu je však vždy inventura.

Smysl taková příjemka dává pouze tehdy, je-li vytvořena z dobropisu. ABRA Flexi si v takovém případě zvolí správnou cenu, s jakou má být zboží ze skladu vydáno.

Pokud zboží ze skladu vydáváte standardním způsobem (tedy tvorbou výdejky), ABRA Flexi si automaticky přiřazuje cenu dle metody oceňování zásob. Uživatel zároveň nemá možnost ruční úpravy ceny. Je zde tedy jistota, že zboží bylo vydáno se správnou cenou.

Na screenshotu níže můžeme pozorovat položku výdejky, jejíž skladová karta má přijato 10 ks za 200 Kč / ks a 10 ks za 300 Kč / ks. Průměrná cena tedy odpovídá 250 Kč. Pokud bychom nyní vydali výdejkou libovolný počet kusů, máme jistotu, že je cena správně.

Výdejkou tedy vydejme například 5 ks ze skladu.

Tvorba příjemky však funguje na jiném principu, a sice uživatel má možnost cenu položky příjemky vždy určit. Jinak tomu není ani u příjemky se záporným množstvím. V takovém případě je pravděpodobné, že uživatel nepoužije správnou cenu dle metody ocenění.

Co by se tedy stalo, kdybychom se druhou příjemku 10 ks za 300 Kč / ks pokusili vrátit na sklad způsobem, že vytvoříme příjemku se záporným množstvím za 300 Kč / ks?

Pokud k takové situaci dojde, bude položka vydána za cenu odlišnou od ceny dle metody oceňování, v důsledku čehož hodnota skladové karty nebude konzistentní.

Pozorovat to můžeme při tvorbě další výdejky. Vložíme-li do ní položku, doplní se nám cena 150 Kč / ks. Cena však není správně. Průměrná cena položky by měla být 250 Kč / ks.

Výsledkem takového postupu budou zkreslené náklady v průběhu účetního období.

Pokud taková situace však již nastala, řešením je tyto příjemky nahradit výdejkou nebo do příjemek doplnit správnou cenu dle metody ocenění. Ne v každém případě to však situace umožňuje. Pokud problém sahá do předchozích obdobích, zejména těch účetně uzavřených, nelze takový postup aplikovat. V takovém případě doporučujeme vytvořit příjemku s nulovým množstvím a cenu skladové karty tak opravit v roce aktuálním.

Obvykle je tato situace pozorovatelná nenulovou hodnotou skladové karty při nulovém zůstatku MJ.

Ukážeme si postup opět na příkladu, tedy u stejné skladové karty jež má přijato 10 ks za 200 Kč / ks a 10 ks za 300 Kč / ks, vytvoříme zápornou příjemku na celou zásobu.

Jelikož původní hodnota zásoby odpovídala 5000 Kč a příjemkou jsme vydali zásobu o hodnotě 6000 Kč, na skladové kartě zůstane záporný stav zásob a nulový stav MJ.

Oprava je stejná jako u předchozího případu - nahradit chybné příjemky výdejkou nebo do příjemek doplnit správnou cenu dle metody ocenění. Ne v každém případě to však situace umožňuje. Pokud problém sahá do předchozích obdobích, zejména těch účetně uzavřených, nelze takový postup aplikovat. V takovém případě doporučujeme vytvořit příjemku s nulovým množstvím a cenu skladové karty tak opravit v roce aktuálním.

Cena na výdejce se nezadává ručně. Vždy ji dopočítá ABRA Flexi podle nastavené metody oceňování zásob, protože představuje skutečný náklad na vydané zboží a musí odpovídat tomu, za kolik bylo zboží pořízeno. Pokud se na výdejce přesto objeví cena, která metodě oceňování neodpovídá, stav v měrných jednotkách dál sedí, ale hodnota v korunách se rozejde.

Krajním a nejnápadnějším případem je výdejka s nulovou cenou. Příklad: přijímáme zboží stále za stejnou cenu, např. 15 000 Kč, a za stejnou cenu běžně i vydáváme. Při výpočtu stavu skladu k datu se ale v poli Stav skladu v MJ zobrazí 1 ks, zatímco v poli Stav skladu v Kč je 45 000 Kč. Množství se odečetlo, hodnota nikoliv. Stejně se ale projeví i jakákoliv jiná chybná částka, jen bývá hůř vidět.

Otevřeme si modul Zboží - Skladové karty - dohledáme příslušnou kartu a otevřeme ji. Ve spodní části skladové karty se nacházejí všechny příjmy a výdaje zboží v aktuálním účetním období. Porovnejte ceny na výdejkách s tím, co by měla vracet metoda oceňování. Výdejka s nulovou nebo jinak nesedící cenou je hledaná příčina.

V aplikaci je pole Cena za MJ na výdejce pouze informativní a editovat ho nelze. Jde o záměrné omezení: kdyby cenu šlo přepsat, přestala by hodnota skladu odpovídat hodnotě skladových pohybů.

Přes REST API ale existuje příznak cenaRucne, kterým lze ruční zadání ceny na výdejce technicky povolit a hodnotu zapsat. Právě tudy se nesprávné ceny do výdejek nejčastěji dostávají, typicky při integraci nebo migraci dat.

V tuto chvíli je tedy potřeba v modulu Nástroje - spustit funkci Přepočet skladu, která do výdejek doplní cenu podle metody oceňování a hodnota skladu v Kč se vyrovná.

Šla-li nesprávná cena do výdejky přes API s aktivním příznakem cenaRucne, po přepočtu si na kartě ověřte, že se hodnota skutečně srovnala. Zároveň zastavte zdroj chyby, tedy integraci, která příznak nastavuje. Bez toho se rozdíl po dalším zápisu objeví znovu.

Kombinace nulový stav v MJ a nenulová hodnota v Kč nemusí vždy pocházet ze záporné příjemky. Další častou příčinou je změna metody oceňování zásob na skladě, na kterém už nějaké pohyby proběhly. Starší pohyby zůstanou oceněné podle původní metody, novější podle nové, a součet hodnoty se proto nevynuluje ani po vyskladnění všech kusů.

Změna nemusí být z nastavení skladu patrná, protože v něm vidíte pouze aktuální stav, ne historii. Máte-li podezření, že se metoda v čase měnila, obraťte se na podporu na adrese podporaflexi@abra.eu. Kdy a kým byla změněna, lze dohledat v žurnálu.

Přepočet skladu tuto situaci neopraví, protože nejde o chybu výpočtu. Zbylou hodnotu srovná příjemka s nulovým množstvím, ale jen při metodě průměrné ceny.

Sklad může být veden v tuzemské i v cizí měně a od toho se odvíjí, v jaké měně se ukládají skladové ceny. Vstoupí-li na korunový sklad příjemka s cenou v eurech, aniž by proběhl přepočet kurzem, bude cena za MJ řádově mimo, typicky pětadvacetkrát nižší. Přes průměrnou cenu se pak rozdíl rozpustí do všech navazujících výdejů.

Jak to ověříte: otevřete dotčenou příjemku a porovnejte měnu dokladu s měnou skladu uvedenou na kartě skladu. Zkontrolujte také kurz na dokladu. Vydělíte-li spornou cenu tímto kurzem nebo ji jím vynásobíte a dostanete očekávanou hodnotu, máte příčinu potvrzenou.

Na prodejní straně má stejný efekt chybně nastavený kurz pro cenotvorbu, kdy se prodejní cena vyfakturuje v cizí měně místo přepočtu do korun. Rozdíly mezi oběma typy skladu popisuje článek o tom, jak se liší sklad v cizí měně od skladu v tuzemské měně.

Pro ocenění pohybu a pro pořadí FIFO vazeb je rozhodující skladové datum (datSklad), ne datum vystavení dokladu (datVyst), které vidíte v přehledech jako první. Příjemka vystavená k 1. lednu, ale pořízená do systému až v březnu, může mít skladové datum v březnu. Výdeje z ledna a února se pak neocení z ní, ale z jiného příjmu, případně z nich vzniknou požadavky na výdej.

Jak to ověříte: v přehledu příjemek a výdejek si zobrazte oba sloupce vedle sebe a porovnejte je. Rozdíl u dokladů, po kterých se ceny rozjely, je silná indicie.

Skladové datum lze na dotčených dokladech opravit a následným přepočtem skladu se ocenění navazujících výdejů srovná. Hromadně slouží k témuž funkce Narovnej datumy. Používejte ji ale až po konzultaci s podporou, protože zasahuje do všech dotčených pohybů najednou a v některých případech rozdíl spíš prohloubí, než vyřeší.

Skladové karty jsou vedeny pro každé účetní období zvlášť. Počáteční stav nového roku vytváří převod skladu, který je součástí inicializace následujícího účetního období. Pokud se po převodu do končícího roku dodatečně zapsal další pohyb, například pozdě došlá faktura nebo oprava ceny na příjemce, počáteční stav nového roku už neodpovídá.

Jak to ověříte: přepněte se do minulého období, zjistěte konečný stav karty a porovnejte jej s počátečním stavem téže karty v novém období. Musí se shodovat v množství i v hodnotě.

Karty v takovém případě neopravujte ručně a nezakládejte příjemky, které mají počáteční stav nahradit. Znovu spusťte inicializaci se zaškrtnutým příznakem Provést převod skladu, postup popisuje článek o přenosu skladu do nového období. Přepočet skladu k tomu potřeba není.

Nelze odstranit chybně vytvořená příjemka.

Příčina je popsána v našem návodu.

Nesedí mi hodnota skladové zásoby, ale ceny na příjemkách jsou správně.

Pomoci může přepočet skladu - kontroluje ceny na příjemkách a promítá je do výdejek.

Proč se cena na výdejce sama změnila?

Nemusí jít o chybu. Hodnota se legitimně mění po vyrovnání požadavků na výdej a po zpětné změně ceny na příjemce. Situace popisuje článek Změna hodnoty na výdejce.

Přepočet skladu problém neodstranil. Co dál?

Přepočet doplňuje ceny, neopraví ale ručně pořízenou zápornou příjemku ani důsledky změny metody oceňování. V těchto případech postupujte podle příslušné sekce výše.

Nedaří se mi příčinu vůbec určit.

Projděte postup v článku o diagnostice chybných skladových cen. Obsahuje i způsob, jak dohledat konkrétní chybný pohyb kontrolním součtem v tabulce.